Line 4,174:
Line 4,174:
====Class on food articles:====
====Class on food articles:====
<div class="mw-collapsible mw-collapsed">
<div class="mw-collapsible mw-collapsed">
−
+
<poem>
कषायानुरसं स्वादुसूक्ष्ममुष्णंव्यवायिच।
कषायानुरसं स्वादुसूक्ष्ममुष्णंव्यवायिच।
पित्तलंबद्धविण्मूत्रंनचश्लेष्माभिवर्धनम्॥२८६॥
पित्तलंबद्धविण्मूत्रंनचश्लेष्माभिवर्धनम्॥२८६॥
Line 4,192:
Line 4,192:
विदाहिचविशेषेणसर्वदोषप्रकोपणम्॥२९३॥
विदाहिचविशेषेणसर्वदोषप्रकोपणम्॥२९३॥
फलानांयानिचान्यानितैलान्याहारसंविधौ
फलानांयानिचान्यानितैलान्याहारसंविधौ
−
युज्यन्तेगुणकर्मभ्यांतानिब्रूयाद्यथाफलम्॥२९४॥
+
युज्यन्तेगुणकर्मभ्यांतानिब्रूयाद्यथाफलम्॥२९४॥</poem>
<div class="mw-collapsible-content">
<div class="mw-collapsible-content">
−
+
<poem>
kaṣāyānurasaṁ [1] svādu sūkṣmamuṣṇaṁ vyavāyi ca|
kaṣāyānurasaṁ [1] svādu sūkṣmamuṣṇaṁ vyavāyi ca|
pittalaṁ baddhaviṇmūtraṁ na ca ślēṣmābhivardhanam||286||
pittalaṁ baddhaviṇmūtraṁ na ca ślēṣmābhivardhanam||286||
Line 4,230:
Line 4,230:
kusumBatailamuShNaM ca vipAke kaTukaM guru|
kusumBatailamuShNaM ca vipAke kaTukaM guru|
vidAhi ca viSeSheNa sarvadoShaprakopaNam||293||
vidAhi ca viSeSheNa sarvadoShaprakopaNam||293||
−
PalAnAM yAni cAnyAni tailAnyAhArasaMvidhau yujyante guNakarmaByAM tAni brUyAdyathAPalam||294||
+
PalAnAM yAni cAnyAni tailAnyAhArasaMvidhau yujyante guNakarmaByAM tAni brUyAdyathAPalam||294||</poem>
</div></div>
</div></div>
Line 4,251:
Line 4,251:
</div>
</div>
<div class="mw-collapsible mw-collapsed">
<div class="mw-collapsible mw-collapsed">
−
+
<poem>
मधुरोबृंहणोवृष्योबल्योमज्जातथावसा।
मधुरोबृंहणोवृष्योबल्योमज्जातथावसा।
−
यथासत्त्वंतुशैत्योष्णेवसामज्ज्ञोर्विनिर्दिशेत्॥२९५॥
+
यथासत्त्वंतुशैत्योष्णेवसामज्ज्ञोर्विनिर्दिशेत्॥२९५॥</poem>
<div class="mw-collapsible-content">
<div class="mw-collapsible-content">
−
+
<poem>
madhurō br̥ṁhaṇō vr̥ṣyō balyō majjā tathā vasā|
madhurō br̥ṁhaṇō vr̥ṣyō balyō majjā tathā vasā|
yathāsattvaṁ tu śaityōṣṇē vasāmajjñōrvinirdiśēt||295||
yathāsattvaṁ tu śaityōṣṇē vasāmajjñōrvinirdiśēt||295||
madhuro bRuMhaNo vRuShyo balyo majjA tathA vasA|
madhuro bRuMhaNo vRuShyo balyo majjA tathA vasA|
−
yathAsattvaM tu SaityoShNe vasAmajj~jorvinirdiSet||295||
+
yathAsattvaM tu SaityoShNe vasAmajj~jorvinirdiSet||295||</poem>
</div></div>
</div></div>
Animal marrow and fat are sweet, nourishing, aphrodisiac, strengthening, and hot or cool depending upon the nature or type of the animal. [295]
Animal marrow and fat are sweet, nourishing, aphrodisiac, strengthening, and hot or cool depending upon the nature or type of the animal. [295]
<div class="mw-collapsible mw-collapsed">
<div class="mw-collapsible mw-collapsed">
−
+
<poem>
सस्नेहंदीपनंवृष्यमुष्णंवातकफापहम्।
सस्नेहंदीपनंवृष्यमुष्णंवातकफापहम्।
विपाकेमधुरंहृद्यंरोचनंविश्वभेषजम्॥२९६॥
विपाकेमधुरंहृद्यंरोचनंविश्वभेषजम्॥२९६॥
Line 4,283:
Line 4,283:
नकाललवणेगन्धःसौवर्चलगुणाश्चते॥३०३॥
नकाललवणेगन्धःसौवर्चलगुणाश्चते॥३०३॥
सामुद्रकंसमधुरं, सतिक्तंकटुपांशुजम्।
सामुद्रकंसमधुरं, सतिक्तंकटुपांशुजम्।
−
रोचनंलवणंसर्वंपाकिस्रंस्यनिलापहम्॥३०४॥
+
रोचनंलवणंसर्वंपाकिस्रंस्यनिलापहम्॥३०४॥</poem>
<div class="mw-collapsible-content">
<div class="mw-collapsible-content">
−
+
<poem>
sasnēhaṁ dīpanaṁ vr̥ṣyamuṣṇaṁ vātakaphāpaham|
sasnēhaṁ dīpanaṁ vr̥ṣyamuṣṇaṁ vātakaphāpaham|
vipākē madhuraṁ hr̥dyaṁ rōcanaṁ viśvabhēṣajam||296||
vipākē madhuraṁ hr̥dyaṁ rōcanaṁ viśvabhēṣajam||296||
Line 4,318:
Line 4,318:
na kAlalavaNe gandhaH sauvarcalaguNASca te||303||
na kAlalavaNe gandhaH sauvarcalaguNASca te||303||
sAmudrakaM samadhuraM, satiktaM kaTu pAMSujam|
sAmudrakaM samadhuraM, satiktaM kaTu pAMSujam|
−
rocanaM lavaNaM sarvaM pAki sraMsyanilApaham||304||
+
rocanaM lavaNaM sarvaM pAki sraMsyanilApaham||304||</poem>
</div></div>
</div></div>
Line 4,342:
Line 4,342:
</div>
</div>
<div class="mw-collapsible mw-collapsed">
<div class="mw-collapsible mw-collapsed">
−
+
<poem>
हृत्पाण्डुग्रहणीरोगप्लीहानाहगलग्रहान्।
हृत्पाण्डुग्रहणीरोगप्लीहानाहगलग्रहान्।
कासंकफजमर्शांसियावशूकोव्यपोहति॥३०५॥
कासंकफजमर्शांसियावशूकोव्यपोहति॥३०५॥
तीक्ष्णोष्णोलघुरूक्षश्चक्लेदीपक्ता विदारणः।
तीक्ष्णोष्णोलघुरूक्षश्चक्लेदीपक्ता विदारणः।
−
दाहनोदीपनश्छेत्तासर्वःक्षारोऽग्निसन्निभः ॥३०६॥
+
दाहनोदीपनश्छेत्तासर्वःक्षारोऽग्निसन्निभः ॥३०६॥</poem>
<div class="mw-collapsible-content">
<div class="mw-collapsible-content">
−
+
<poem>
hr̥tpāṇḍugrahaṇīrōgaplīhānāhagalagrahān|
hr̥tpāṇḍugrahaṇīrōgaplīhānāhagalagrahān|
kāsaṁ kaphajamarśāṁsi yāvaśūkō vyapōhati||305||
kāsaṁ kaphajamarśāṁsi yāvaśūkō vyapōhati||305||
Line 4,357:
Line 4,357:
kAsaM kaPajamarSAMsi yAvaSUko vyapohati||305||
kAsaM kaPajamarSAMsi yAvaSUko vyapohati||305||
tIkShNoShNo laGurUkShaSca kledI paktA vidAraNaH|
tIkShNoShNo laGurUkShaSca kledI paktA vidAraNaH|
−
dAhano dIpanaSCettA sarvaH kShAro&gnisanniBaH ||306||
+
dAhano dIpanaSCettA sarvaH kShAro&gnisanniBaH ||306||</poem>
</div></div>
</div></div>
Line 4,364:
Line 4,364:
All alkalis are like fiery, sharp, hot, light, dry, liquefacient, digestive, corrosive, caustic, stimulates digestion and destructive of tissues. [306]
All alkalis are like fiery, sharp, hot, light, dry, liquefacient, digestive, corrosive, caustic, stimulates digestion and destructive of tissues. [306]
<div class="mw-collapsible mw-collapsed">
<div class="mw-collapsible mw-collapsed">
−
+
<poem>
कारवीकुञ्चिकाऽजाजीयवानीधान्यतुम्बुरु।
कारवीकुञ्चिकाऽजाजीयवानीधान्यतुम्बुरु।
−
रोचनंदीपनंवातकफदौर्गन्ध्यनाशनम्॥३०७॥
+
रोचनंदीपनंवातकफदौर्गन्ध्यनाशनम्॥३०७॥</poem>
<div class="mw-collapsible-content">
<div class="mw-collapsible-content">
−
+
<poem>
kāravī kuñcikā'jājī yavānī dhānyatumburu|
kāravī kuñcikā'jājī yavānī dhānyatumburu|
rōcanaṁ dīpanaṁ vātakaphadaurgandhyanāśanam||307||
rōcanaṁ dīpanaṁ vātakaphadaurgandhyanāśanam||307||
kAravI ku~jcikA&jAjI yavAnI dhAnyatumburu|
kAravI ku~jcikA&jAjI yavAnI dhAnyatumburu|
−
rocanaM dIpanaM vAtakaPadaurgandhyanASanam||307||
+
rocanaM dIpanaM vAtakaPadaurgandhyanASanam||307||</poem>
</div></div>
</div></div>
Celery seeds (''karavi'', Carum bulbocastanum W.Koch.), black cumin (''kunchika'', Nigella sativa Linn.), cumin (''ajaji'', Cuminum cyminum Linn.), bishops weed (''yavani'', Trachyspermum ammi Linn.), coriander (''dhanyaka'', Coriandrum sativum) and Indian tooth-ache (''tumburu'', Zanthoxylum armatum DC) are appetizing, stimulate digestion, alleviate ''vata'' and ''kapha'', and remove foul odour.[307]
Celery seeds (''karavi'', Carum bulbocastanum W.Koch.), black cumin (''kunchika'', Nigella sativa Linn.), cumin (''ajaji'', Cuminum cyminum Linn.), bishops weed (''yavani'', Trachyspermum ammi Linn.), coriander (''dhanyaka'', Coriandrum sativum) and Indian tooth-ache (''tumburu'', Zanthoxylum armatum DC) are appetizing, stimulate digestion, alleviate ''vata'' and ''kapha'', and remove foul odour.[307]
<div class="mw-collapsible mw-collapsed">
<div class="mw-collapsible mw-collapsed">
−
+
<poem>
आहारयोगिनांभक्तिनिश्चयोनतुविद्यते।
आहारयोगिनांभक्तिनिश्चयोनतुविद्यते।
−
समाप्तो द्वादशश्चायंवर्गआहारयोगिनाम्॥३०८॥
+
समाप्तो द्वादशश्चायंवर्गआहारयोगिनाम्॥३०८॥</poem>
<div class="mw-collapsible-content">
<div class="mw-collapsible-content">
−
+
<poem>
āhārayōgināṁ bhaktiniścayō na tu vidyatē|
āhārayōgināṁ bhaktiniścayō na tu vidyatē|
samāptō [1] dvādaśaścāyaṁ varga āhārayōginām||308||
samāptō [1] dvādaśaścāyaṁ varga āhārayōginām||308||
AhArayoginAM BaktiniScayo na tu vidyate|
AhArayoginAM BaktiniScayo na tu vidyate|
−
samApto dvAdaSaScAyaM varga AhArayoginAm||308||
+
samApto dvAdaSaScAyaM varga AhArayoginAm||308||</poem>
</div></div>
</div></div>