Visha Chikitsa: Difference between revisions

Line 35: Line 35:


अथातो विषचिकित्सितं व्याख्यास्यामः ||१||  
अथातो विषचिकित्सितं व्याख्यास्यामः ||१||  
इति ह स्माह भगवानात्रेयः ||२||  
इति ह स्माह भगवानात्रेयः ||२||  
प्रागुत्पत्तिं गुणान् योनिं वेगाँल्लिङ्गान्युपक्रमान् |  
प्रागुत्पत्तिं गुणान् योनिं वेगाँल्लिङ्गान्युपक्रमान् |  
विषस्य ब्रुवतः सम्यगग्निवेश निबोध मे ||३||  
विषस्य ब्रुवतः सम्यगग्निवेश निबोध मे ||३||  
athātō viṣacikitsitaṁ vyākhyāsyāmaḥ||1||  
athātō viṣacikitsitaṁ vyākhyāsyāmaḥ||1||  
iti ha smāha bhagavānātrēyaḥ||2||  
iti ha smāha bhagavānātrēyaḥ||2||  
prāgutpattiṁ guṇān yōniṁ vēgāmँlliṅgānyupakramān|  
prāgutpattiṁ guṇān yōniṁ vēgāmँlliṅgānyupakramān|  
viṣasya bruvataḥ samyagagnivēśa nibōdha mē||3||  
viṣasya bruvataḥ samyagagnivēśa nibōdha mē||3||  
athAto viShacikitsitaM vyAkhyAsyAmaH ||1||  
athAto viShacikitsitaM vyAkhyAsyAmaH ||1||  
iti ha smAha bhagavAnAtreyaH ||2||  
iti ha smAha bhagavAnAtreyaH ||2||  
prAgutpattiM guNAn yoniM vegAmlli~ggAnyupakramAn |  
prAgutpattiM guNAn yoniM vegAmlli~ggAnyupakramAn |  
viShasya bruvataH samyagagnivesha nibodha me ||3||
viShasya bruvataH samyagagnivesha nibodha me ||3||
Now we shall expound the chapter on management of visha (poisoning). Thus said Lord Atreya.   
 
Agnivesa, hear me carefully. Next I will explain about visha with the following aspects. utpatti (origin), guna (properties), yoni (source), vegas (stages), lakshana (signs and symptoms) and chikitsa (therapeutic measures).(1-3)
Now we shall expound the chapter on management of ''visha'' (poisoning). Thus said Lord Atreya.   
History of origin of visha:
 
Agnivesha, hear me carefully. Next I will explain about visha with the following aspects. utpatti (origin), guna (properties), yoni (source), vegas (stages), lakshana (signs and symptoms) and chikitsa (therapeutic measures).(1-3)
 
==== History of origin of visha ====
 
अमृतार्थं समुद्रे तु मथ्यमाने सुरासुरैः |  
अमृतार्थं समुद्रे तु मथ्यमाने सुरासुरैः |  
जज्ञे प्रागमृतोत्पत्तेः पुरुषो घोरदर्शनः ||४||  
जज्ञे प्रागमृतोत्पत्तेः पुरुषो घोरदर्शनः ||४||